Jeremiah 36

Spálený svitek je nahrazen

1Ve čtvrtém roce
[605 př. Kr.]; 25,1; 45,1; Da 2,1
vlády judského krále Jójakíma, syna Jóšijášova, se stalo k Jeremjáši od Hospodina toto slovo:
2Vezmi si svitek
h. svitek knihy; Ž 40,8p
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
napiš na něj všechna slova, která jsem k tobě mluvil o Izraeli, o Judovi a o všech národech ode dne, kdy jsem k tobě promluvil, ode dnů Jóšijášových až dodnes.
3Snad dům judský uslyší všechno zlo, které jim zamýšlím
26,3
provést, a 
Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
každý se odvrátí od své zlé cesty
v. 7; 35,15*
a odpustím
33,8; 50,20
jim jejich vinu a jejich hřích.

4Jeremjáš zavolal Báruka, syna Nerijášova, a Báruk
45,1; 32,12
zapsal
30,2
z Jeremjášových úst na svitek
h. svitek knihy; Ž 40,8p
všechna Hospodinova slova, která k němu Hospodin promluvil.
5Jeremjáš Bárukovi přikázal: Já jsem zadržován, nemohu
Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
jít do Hospodinova domu.
6
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
Jdi ty a v postní den
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
čti lidu
h.: do uší lidu; srv. 2,2; 29,29; Gn 20,8p; Ez 8,18; L 7,1
v Hospodinově domě ze svitku to, co jsi napsal z mých úst, Hospodinova slova, a 
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
čti je také ⌈všem Judejcům,⌉
h.: do uší celého Judy
kteří přicházejí ze svých měst.
7Snad jejich úpěnlivá prosba přijde
h.: padne; 37,20; 42,2
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před Hospodina a 
Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
každý se odvrátí od své zlé cesty,
v. 3; Ez 3,19; 33,9; Jon 3,8
protože hněv a zloba, kterou Hospodin promluvil proti tomuto lidu, je veliká.
8Báruk, syn Nerijášův, udělal vše, co mu prorok Jeremjáš přikázal, a
n.: aby
 v Hospodinově domě četl z 
Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
knihy Hospodinova slova.

9V pátém roce vlády judského krále Jójakíma, syna Jóšijášova, v devátém měsíci se stalo, ⌈že pro všechen lid v Jeruzalémě a všechen lid, který přišel z judských měst do Jeruzaléma, vyhlásili⌉
n.: že všechen lid … vyhlásil; [z h. je nejasné, kdo vyhlásil půst — gramaticky to vypadá, že lid, ale to neodpovídá praxi; srv. Jon 3,7; 1Kr 21,9.12]
půst
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před Hospodinem
10a Báruk četl z 
Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
knihy všemu lidu
h.: do uší všeho lidu; vv. 6.13; 2,2
Jeremjášova slova v Hospodinově domě v pokoji Gemarjáše, syna písaře
Neh 8,1; Jr 37,15
Šáfana,
[z h. věty: „Gemarjáše, syna Šáfanova, písaře“ lze přisoudit titul písaře Gemarjášovi či Šáfanovi, ale v 2Kr 22,3.8 je jako písař jasně jmenován Šáfan]; ?Jr 26,24
na horním
1Kr 6,36; 7,12
nádvoří u vchodu do Nové
26,10
brány Hospodinova domu.
11Míkajáš, syn Gemarjášův, vnuk
26,24; 29,3; 40,5
Šáfanův, uslyšel všechna Hospodinova slova z té
Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
knihy
12a sestoupil do královského
Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
paláce do písařovy síně. Hle, tam
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
seděla všechna knížata: Písař Elíšama,
41,1; 2 Kr 25,25
Delajáš, syn Šemajášův, Elnátan,
v. 25; 26,22
syn Akbórův, Gemarjáš, syn Šáfanův, Sidkijáš, syn Chananjášův, a všechna ostatní knížata.
13Míkajáš jim oznámil všechna slova, která slyšel, když Báruk četl lidu
h.: do uší lidu
Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
knihy.
14Všechna knížata poslala pro Báruka Jehudího, syna Netanjáše, syna
n.: a
Šelemjáše, syna Kúšího, se
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
slovy: Vezmi ⌈s sebou⌉
h.: ve své ruce; srv. 38,10; 1S 16,2
ten svitek, ze kterého jsi četl lidu
h.: do uší lidu
Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
přijď sem. Báruk, syn Nerijášův, vzal ⌈s sebou⌉
h.: ve své ruce; srv. 38,10; 1S 16,2
ten svitek a přišel k nim.
15Pak mu řekli: Posaď se a čti nám
h.: do našich uší
z něj. Báruk jim
h.: do jejich uší
tedy četl.
16Stalo se, když ⌈uslyšeli všechna ta slova,⌉
n.: to všechno uslyšeli
že polekaně pohlédli
Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
jeden na druhého a řekli Bárukovi:
infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
Určitě
1S 22,22
⌈všechna tato slova⌉
n.: toto všechno
oznámíme králi.
17Báruka se zeptali: Pověz nám, jak jsi všechna tato slova napsal? ⌈Z jeho úst?⌉
n.: Pocházejí opravdu z jeho úst?
18Báruk jim
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpověděl: ⌈Svými ústy mi
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
říkal⌉
h.: Ze svých úst volal na mě
všechna tato slova a já jsem je zapisoval inkoustem do
Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
knihy.

19Knížata řekla Bárukovi: Jdi, ukryj se, ty i Jeremjáš, aby
Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
nikdo nevěděl, kde jste.
20Oni pak
Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
šli na nádvoří ke králi. Svitek ponechali v pokoji písaře Elíšamy a oznámili králi
h.: do uší krále
všechna ta slova.
21Král poslal Jehudího, aby vzal svitek. Vzal ho z pokoje písaře Elíšamy. Jehudí ho četl králi
h.: do uší krále
a ⌈všem knížatům,⌉
h.: do uší všech knížat
která stála okolo krále.
22Král
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
seděl v zimním
[to nebyla zvláštní budova, ale teplejší část paláce s přenosným ohništěm]
Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
paláci -- byl devátý
[tj. prosinec]
měsíc -- a na ohništi
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před ním hořelo.
23Když Jehudí přečetl tři nebo čtyři odstavce,
h.: dveře; [použito asi pro podobný tvar]
král
h.: on; [předpokládá se, že král, ale i kdyby to činil Jehudí, bylo by to na králův pokyn]
je odřízl písařským
[ten se normálně používal opačně — na přípravu svitků, případně opravu chyb]
nožem a házel je do ohně, který byl na ohništi, dokud nebyl zničen celý svitek na ohni, který byl na ohništi.
24A král ani žádní jeho otroci,
7,25p; 37,2
kteří slyšeli všechna tato slova, se nepolekali a neroztrhli
[v h. sl. hříčka: odříznout a roztrhnout je stejné sloveso!; srv. s jednáním Jójakímova otce asi před 20 lety — 2Kr 22,11—20; srv. též 2S 1,11; 13,31]; Nu 14,6p
svá roucha.
25I když Elnátan, Delajáš a Gemarjáš naléhali na krále s prosbou, aby svitek nepálil, neuposlechl je. 26Potom král přikázal Jerachmelovi, synu královu, Serajášovi, synu Azríelovu, a Šelemjášovi, synu Abdeelovu, aby písaře Báruka a proroka Jeremjáše zajali. Ale Hospodin je skryl.
Ž 31,21

27Potom, co král spálil svitek a slova, která napsal Báruk z Jeremjášových úst, stalo se k Jeremjášovi Hospodinovo slovo: 28Znovu
h.: „Vrať se“ je používáno také ve smyslu opakování činnosti; srv. 12,15; Neh 9,28
si vezmi jiný svitek a napiš na něj všechna původní
h.: první; srv. 2Pa 17,3p
slova, která byla na prvním svitku, jejž judský král Jójakím spálil.
29O judském králi Jójakímovi
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
řekni: Toto praví Hospodin: Ty jsi spálil tento svitek se
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
slovy:
Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
Proč jsi na něj napsal: Babylonský král
infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
jistě přijde a zničí tuto zemi; způsobí, že z ní zmizí
sg., jednotné číslo (singulár)
lidé i zvěř?

30Proto takto praví Hospodin o judském králi Jójakímovi: Nebude mít nikoho, kdo by seděl na Davidově trůnu, a jeho mrtvola
34,20; 22,19
bude uvržena ve dne na horko a v noci na mráz.
31Navštívím
32,5; 44,13*
s trestem za jejich viny
16,18
jeho, jeho potomstvo i jeho otroky a přivedu na ně, na obyvatele Jeruzaléma a na
Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
všechny
označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
Judejce všechno to zlo,
11,17; 16,10; 18,8; 35,17; 42,17; 51,60
které jsem vyslovil proti nim, ale ⌈nechtěli slyšet.⌉
n.: neposlechli; 35,14.15

32Jeremjáš vzal jiný svitek a dal ho písaři Bárukovi, synu Nerijášovu. Ten na něj napsal z Jeremjášových úst všechna slova té
Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
knihy, kterou spálil ohněm judský král Jójakím, a ještě k nim bylo přidáno mnoho slov jako tato.

Copyright information for CzeCSP